Milovaná Sluncem: Zahrada
Kapitola 7

Kapitola 7 (Chůva a příprava na oslavu) z prvního dílu (Zahrada) audioknihy Milovaná Sluncem od Soni Siepakové

Tento spirituální, fantasy román odráží vnitřní proměnu dívky. Ta díky spirituálním technikám, které se naučí v mysterijní škole, najde sílu stát se moudrou a mocnou faraonkou. Nechejte se inspirovat…

Vezmi si dnes tyto modré šaty, Meritaton. Je velmi důležitý den a musíš vypadat reprezentativně.

Dobře. Připomínají mi noční oblohu. Jen hvězdy tam chybí. Ale ty mám tady kolem na páscích, viď? Spousta zlatých hvězdiček, úplná mléčná dráha… Pomůžeš mi je prosím zapnout?

Samozřejmě. A teď přidáme šperky. Je načase, aby ses je pomalu naučila nosit. Vyčešu tě a pak je zapneme do vlasů a kolem krku.

Jenže pak se v nich nebudu moct ani pohnout!

S tím se počítá, Meritaton. Důstojný panovník kráčí pozvolna, nelítá jako třeštidlo a nemydlí hlavou zleva doprava.

Ach jo. A musíme je nasazovat už teď?

Vyzkoušíme je, ať víš, co s nimi, kdybych tu někdy náhodou nebyla. Pak ty nejtěžší na chvíli sundáme, protože máme ještě dost času. Těsně před odchodem do paláce tě pak opět ustrojím.

A kde bys byla, když tu nebudeš? Jsi přece moje chůva, máš být přece pořád se mnou?

No, já mohu taky někdy umřít, milá Meritaton, nebo onemocnět, zlomit si nohu… Co když mne faraon povolá k jinému úkolu a ty dostaneš novou chůvu? Budoucnost nikdo nezná.

A tak je nezbytné, aby ses pomalu učila oblékat a zdobit sama. Vždycky se zřejmě najde někdo, kdo ti pomůže, ať už já či někdo jiný, ale za nedlouho bys to měla být ty, kdo si bude volit barvy a styl pro danou příležitost. Ne že ti budu každé ráno vybírat oblečení já. Je čas vyvinout si vlastní styl pro oblékání.

Jenže mě móda nebaví, Quan Yin. Víš, jak to dopadlo s mou matkou, Nefertiti. Zlobí se na mne, že nejsem blázen do látek a účesů jako ona. Urazila se, že odmítám její jedinečné rady, jak být nejkrásnější na planetě. Anebo mi nemá, co jiného předat, a tak se se mnou raději úplně přestala bavit… Je mi z toho velmi smutno, a bojím se, že i ty se rozzlobíš a ztratíš se mnou trpělivost.

Na tebe se přece nedokážu zlobit, moje milované srdéčko! Vždyť to víš! Chci ti jen pomoci dospět, jemným, postupným tempem. Je prostě čas začít přemýšlet o tvém vzhledu a o tom, jak působíš na ostatní. Výběrem oblečení a ozdob se dosahuje různých účinků na lidi, kteří tě sledují. Nezapomeň, že faraon a jeho rodina představují v této zemi božstva! Patříš mezi majestátní, symbolické postavy, v něž lidé kladou důvěru, a předávají jim svou sílu. Zaslouží si za to nazpátek trochu té pastvy pro oko. Nebudeš-li se radikálně lišit svým vzhledem od běžných lidí, přestanou tě respektovat. To by vedlo k pádu celého současného systému!

Lidé od tebe očekávají, že je ochráníš. Potřebují cítit, že jsi mocná, silná vládkyně, což si odvodí z drahých, okázalých staveb, v nichž bydlíš, a z toho, jak vypadáš, když se jim ukazuješ. Samozřejmě záleží i na tom, co děláš, s kým se stýkáš, a jaké smlouvy uzavíráš. Ale politika je dost složitá a mnoho věcí zůstává utajeno.

Dívka s chůvou

Prostým poddaným stačí prezentovat divadlo, jež v nich vyvolává úctu, úžas, obdiv, pocit malosti a bezmocnosti, pokoru vůči těm velemoudrým nahoře, v nedosažitelných výšinách, kteří jim velí…

Ano, může to znít strašně, jenže na druhou stranu, plníš-li citlivě očekávání davu, v zemi je snadnější udržet klid a stabilitu. Lidé mají pocit, že je všechno, jak má být, a věnují se odevzdaně vlastnímu životu. Možná nejsou nejšťastnější, ale nepomýšlejí na rebelii…

Takže tyto těžké čelenky musím nosit, aby byl v zemi mír! Zatlačují mi hlavu do hrudníku, jako když položíš hrušku na čokoládový krém. Kdo to jen vymyslel?

Meritaton, je to stará tradice. Tvé jméno znamená Sluncem milovaná. Na hlavě a na šatech ti musí zářit Slunce! Jak jinak bys chtěla svítit, než zlatem? Lehká papírová koruna takový efekt neudělá!

Chápu. Jenže opravdu se mi to nelíbí!

To je mi, zlatíčko, naprosto jasné!

Dobře. Budu tedy ctít tradice, jak říkáš. Avšak pouze to té doby, dokud nevymyslím lepší řešení. Můj otec už některé z těch konzervativních zvyků mění, ne?

Ano, ale taky za to platí těžkou daň! V zemi k němu sílí nedůvěra. Kdekdo na něj tlačí, aby své reformy odvolal a nepokračoval ve změnách, jež rozkládají všechno, nač zde byli lidé po tisíciletí zvyklí. I nepřátelé za hranicemi si chystají vojska. Šíří se zvěsti, že naše země slábne.

Jejda! Hrozí nám nebezpečí?

Ne hned a ne přímo. Tvůj otec je stále mocný a i ty nám den ode dne sílíš.

Já?!!!

Ano. Budeš muset otci pomoci. Dříve či později může být situace kritická.

A co matka? Proč já a ne ona? K čemu tady je? Teď se opravdu zlobím. Ráda mě nemá, že nejsem fiflena jako ona, žárlí na mě, že mě otec miluje občas snad i víc než ji, a ještě na mě hodí to, že mám zemi tahat z nesnází, jež nám otec zavařil?

Děvčátko moje, uklidni se prosím. Je to všechno mnohem složitější, než si myslíš. Matka na tebe žárlí, neboť cítí, že tvou duši s otcem pojí neobvykle hluboké pouto…

To je zvláštní… Jak to víš?

Konzultovala jsem to s mudrci, co rozumí předpovědím ve starých knihách. Neboj se však nic, dítě moje nejdražší, všechno probíhá podle plánu. Ačkoli tento plán má zřejmě přesah do mnoha tisíciletí. Nicméně, tak už to zřejmě u vládců bývá…

A co ještě psali v těch knihách?

Nemůžu ti říct všechno, má drahá, protože některé věci jsou tam velmi symbolické, a pouze čas ukáže, jak je správně interpretovat.

Každopádně to z mého pohledu vypadá, že jste sem s otcem přišli ukotvit speciální vibrace zvýšeného, světlejšího vědomí, jež budou důležité později, až přijde na svět prorokovaný spasitel. Země dlouho klesala do temnoty, a nyní se má trend vývoje obrátit zpět ke světlu. Jako by se sem nosily kbelíky světla. Jeden za druhým… A až přijde ten pomazaný, nebude to mít tak těžké, nespadne na dno černočerného sklepa. Když teď lidstvo začne stoupat schůdek po schůdku vzhůru ke dveřím ze sklepa ven, setká se s ním spasitel třeba v půlce schodiště…

Jak mám chápat ty kbelíky světla, Quan Yin?

No, tím světlem mohou být informace. Překvapující pravda, které lidé momentálně nevěří. Například, že láska a energie stvořitele sídlí v každém člověku. Že naše duše jako božská jiskra nám pomocí intuice může v každé chvíli poradit to nejlepší řešení, jež prospěje nám i ostatním. Že život nemusí být boj, v němž jeden vyhrává a druhý ztrácí, prohrává. Dále třeba současná společnost nectí ženy, nejsou důstojností ani právy rovnocenné mužům. Jenže každý člověk má svou ženskou a mužskou část, takže potlačováním té jedné na úkor druhé vzniká nezdravá a nebezpečná nerovnováha na mnoha úrovních. U jednotlivců, v rodinách, i větších či menších komunitách, dochází zbytečně k nemocem, nespokojenosti, násilí, k potlačování mnoha hezkých, dobrých nápadů…

A jak mám já přispět k tomu, aby si lidé tyto věci více uvědomovali? Přeci nemůžu běžet ven a začít jim o tom povídat!

A co vaše mysterijní škola, Meritaton? Na tu jsi zapomněla? A tvůj otec zakládá i mnoho dalších, menších škol pro podporu řemesel a rozvoj tvořivosti. I když ty jsou myslím pouze v tom novém městě, které staví… Nemusíš své znalosti rozkřikovat na náměstí. Ti, které to láká, přijdou rádi do takových škol, aby si zlepšili život.

Jen si vzpomeň, jak se tobě samotné změnil pohled na svět poté, co ti Ashtar ukázal, jak přivolávat déšť! Nebo když ti Bílý Orel vysvětlil práci se šamanským kruhem! Máš teď mnohem více nápadů, otevřely se ti nové možnosti, dokážeš věci dělat lépe, jinak, nově.

No, ale už pojď, nasadíme ty čelenky. Uchytím ti je do čtyř malých copánků, ať lépe drží.

Zkus se mi v tom projít.

Au! To padá!

Drž bradu pořád vzhůru, drahoušku! Faraonova dcera chodí hrdě, zpříma! Jinak ti ty ozdoby spadnou na nos.

A co tam dnes vlastně budeme slavit?

Bude to slavnostní uvítání delegace od Chetitů. Potřebujeme si s nimi udržovat dobré vztahy. Jak jsem ti už povídala, i do Chetitské říše se doneslo o radikálních změnách tvého otce. Dnešní setkání má za cíl ukázat jim, že je Egypt stále bohatý a mocný. Snad se to otci povede. Zajistilo by nám to mír na dalších pár let.

Chápu. Budu chránit stát tím, že se tam budu hrdě promenádovat obložená zlatem a drahokamy. Nezlob se, to mi připadá tak hloupé…

Meritaton, Chetité jsou národ prostý a nesmírně soutěživý, dravý, chamtivý. Milují svou expanzivní sílu a snaží se ji uplatňovat, kde se dá. Ucítí-li sebemenší náznak, že je Egypt oslabený, zaútočí na nás. Vezmou si bez ptaní, co jen budou chtít, a kdokoli se jim v tom pokusí zabránit, bude zabit. Nebude lepší zkusit dnes kráčet jako Slunce? S těmito lidmi se musí hovořit jejich řečí. Jinak ti neporozumí.

Ach jo, Quan Yin. Ty ze mě děláš někoho úplně jiného.

Nehrb se a nevzdychej, zlatíčko. Je čas, abys otci začala pomáhat. Jsi milovaná Sluncem a jsi naprosto nezastupitelná ve své roli. Od teď na sebe začínáš přebírat odpovědnost za klid v zemi. Ano, máš ještě pár let času… Ale já být na tvém místě, cvičím si všechno už raději teď, s předstihem, ať tě pak ta tíha odpovědnosti za mír a prosperitu v naší zemi nerozdrtí.

Pojď, ty mé Sluníčko. Jde ti to dobře, neboj. Vyrazíme do paláce. Doprovodím tě až ke vratům a pak se jen mlčky přidáš k sestrám. Od nich už odkoukáš, co a jak…

2020 © Soňa Siepaková

Ankh. Knihy.

Milovaná Sluncem (audiokniha)

Fantasy příběh Milovaná Sluncem odráží vnitřní proměnu dívky. Ta, díky technikám z mysterijní školy, najde sílu stát se moudrou a mocnou faraonkou. Nechejte se inspirovat…