Světelné tělo. Práce s pod-osobnostmi.

Soni, co jsou to pod-osobnosti? Říkala jsi mi minule, že v kurzech Probuzení světelného těla najdeme i psychologické nahrávky, a v nich se pracuje s pod-osobnostmi. Jak si to mám představit?

Vlastně je tam jen jedna nahrávka, která pracuje s pod-osobnostmi, ovšem jelikož je velmi účinná, autoři ji doporučují používat opakovaně, během všech částí kurzu, a klidně i potom. Kdykoli máte pocit, že je ve vás nějaký hlas, který vám říká věci, jež se vám nelíbí. Kdykoli se necítíte příjemně. 

A co jsou to ty pod-osobnosti? Já jsem slyšela jen, že člověk má nějakou osobnost a duši… 

Pod-osobnosti představují jakési naše části. Mohou to být určité emoce, myšlenky, vzorce chování, a my si je představíme jako nějakou osobu, abychom s nimi mohli pracovat, povídat si s ní, a léčit ji. Mnozí určitě znají podobná cvičení, když si léčí své vnitřní dítě. 

A může tou pod-osobností být třeba to vnitřní dítě? 

Domnívám se, že pod-osobnost je trošku abstraktnější, nesouvisí s věkem, ani se vzpomínkami. Podle mého názoru je to skutečně jen pomůcka, jak se o sobě můžeme dozvědět víc, nebo v sobě něco změnit takovou vizuální formou, pomocí představivosti, a vyladění na vlastní pocity a myšlenky

Říkáš vizuální formou. A co když si neumím věci představovat. Mám spíš určité pocity, a někdy se vlastně ani pořádně nesoustředím. 

Když se nesoustředíš, nevadí to. Stačí udržovat záměr. Časem si člověk zvykne chodit do nitra a objevovat svůj vnitřní svět. Podvědomí mu pak prozradí pokaždé o trošku víc. A co se týče té vizuální formy, není nutné si ani nic konkrétně představovat. Když se dostaví pocity, které můžete vyplakat či jinak uvolnit, nebo začnete vnímat optimističtější směr svých myšlenek, nebo úlevu od nějakého tlaku v těle, dosáhli jste cíle této techniky. Mnohokrát si tím otevřeme dveře do oblastí, kde jsme předtím sami sebe sabotovali. 

A můžeš uvést nějaký příklad? Jestli to není tajné?

Zkusím si vzpomenout. Třeba jsem si si jednou uvědomila, že si pořád nadávám, jaký mám špatný hlas, že nemám rozsah tři oktávy. A vůbec, byla jsem dlouhodobě velmi nespokojená s tím, jak zpívám. Ale neměla jsem čas ani peníze na učitele zpěvu. Byla jsem líná najít si nějaké tutoriály na YouTube. Stručně řečeno jsem si systematicky nadávala a nedělala nic pro zlepšení své situace. Zkusila jsem tedy meditaci pro práci s pod-osobností. Na imaginární louce se mi vyjevila postavička tenká a ostrá jako žiletka. Měla jsem z ní pocit, že představuje mou sebe-nenávist, že nejsem dokonalá. Že už jsem dávno měla být lepší. Postavička, kterou jsem vnímala, neměla žádné konkrétní rysy obličeje, jen jsem z ní měla pocit, že je ostrá, zraňující, a těší ji působit mi bolest. Chtělo se mi u toho brečet a možná se i vynořily nějaké vzpomínky spojené s pocitem zoufalství a křivdy. Potom jsem s tou postavičkou, s tou pod-osobností pracovala a s pomocí světla jsem ji nakonec vyléčila. Někteří lidé vnímají své pod-osobnosti jinak. Nejdůležitější je, aby došlo k úlevě. 

To je zajímavé, jak ta naše psychika funguje. A od té doby už k sobě nejsi sebekritická? 

V této konkrétní oblasti, tedy u zpěvu, došlo ke zlepšení. Cítím se sebou větší trpělivost, a motivaci, což přináší i lepší výsledky. Občas se mi samozřejmě stane, že jsem zase se sebou netrpělivá. Trpělivost je prý moje životní lekce podle Májského kalendáře. Ale s každou situací, kterou takto vyléčím, je to celkově lepší a mám se víc ráda. 🙂

Tak díky za vysvětlení. A zatím ahoj!