Světelné tělo. Jak si přepsat dětství?

Soni, nedávno jsi mi povídala o tom, že v kurzech Probuzení světelného těla jsou i psychologické cesty pro přepsání vzpomínek. Třeba vzpomínek na dětství. Ale co když má někdo celkem pěkné vzpomínky na dětství? Jsou tyto nahrávky pro každého?

V Základním kurzu jsou dva typy nahrávek, které pracují se vzpomínkami. V jednom typu, který se podobá regresní terapii, se prostě vracíš zpátky v čase do první chvíle, kdy se stalo něco nepříjemného, s čím sis možná spojila i nepříjemné či omezující myšlenky. Nemusí to být zrovna trauma. V mládí či v dětství si například špatně pochopila něčí chování, které se tě dotklo, a vyvodila sis z toho závěr, který tě dnes omezuje. Třeba někdo výsměšně zkritizoval tvůj zpěv či kreslení. Mohlo tě to odradit od dalšího rozvoje nějaké tvorby, která by ti dnes třeba mohla pomoci v podnikání nebo ti mohla prostě přinášet větší radost a svobodu projevu. 

No a když se vrátím do minulosti, co pak? Když si vzpomenu na tu první událost, pokud si tedy vůbec dokážu vzpomenout na něco, co se stalo tak dávno…

V těchto meditacích se stačí uvolnit, a tvá duše, tvé vyšší já ti jemně ukáže obrazy spojené s emocemi a myšlenkami, které jsi právě teď připravena propustit. Stačí si vzpomenout na pár podobných situací, aby ti došlo, jak se ti to v životě opakuje, a že je to možná omyl. V druhé části meditace si pak představíš, že se to tehdy mohlo odehrávat jinak. Dnes už jsi moudrá. Když ti vzpomínky prozradí, že ses tehdy začala podceňovat, můžeš si prostě říct, že teď si už důvěřuješ a zvládneš to. V první polovině té cesty se rozpomínáš, abys to téma poznala víc, a v druhé si to pomocí představivosti přeprogramuješ tak, aby tě tvá minulost podporovala.

A ten druhý typ nahrávek?

Druhý typ je trošku abstraktnější, předpokládá, že my sami jsme vším, máme za sebou spousty životů a nasbíraných zkušeností. Na určité paralelní úrovni – ať už v minulosti nebo v budoucnosti – jsme tedy i mistrem. A podle pravidla „čemu věnuješ pozornost, to roste“, když si sami sebe budeme představovat jako mistra, usnadní nám to duchovní růst i rozvoj různých dovedností. V takových meditacích se třeba můžeme sami sebe, jako mistra, zeptat na radu. Vlastně se setkáme s vyšší verzí sebe sama, kterou se pak můžeme v tomto životě snadněji stát. 

Je to trochu zvláštní. K čemu je to dobré? 

Slyšela jsi někdy o sportovcích, jak si představují, že mají úspěch, že udělají nějaké cviky správně? Jak se motivují zaměstnanci k vyšším výkonům apod… Když si představíš sama sebe, že už jsi dosáhla něčeho, po čem toužíš, usnadníš si k tomu cestu. Začneš si přirozeně přitahovat věci, které tě dovedou k tomu, co sis představila. 

To už dává větší smysl. Tak hlavně, že to lidem pomáhá. 

Určitě. Kurz Probuzení světelného těla obsahuje mnoho  různých meditačních cest, určitě si z nich každý vybere to, co mu nejvíc pomůže v jeho životním poslání. 

To životní poslání je taky zajímavé téma. To bychom mohly probrat příště. Já si vůbec nejsem jistá, jestli nějaké mám. 🙂 Tak zatím ahoj!